Vystřihovací betlémy 2025

Betlémáře trochu zaskočily ceny prodávaných betlémových archů. Své betlémy namalovali osvědčení autoři - Pecina, Hánová, Müller a Milotová. Objevilo se několik nových autorů - Šlechtová a Valterová. Trochu jsem postrádal betlém paní Moškové. I pan Martinka tentokrát nehýřil větším množstvím betlémů.

Od přátel jsem se dozvěděl o dalších betlémech, jejichž podklady se mi nepodařilo sehnat. Snad někdo pomůže. Neodolal jsem vyklápěcím betlémům paní Brahové, které jsem si potom rozebral a připravil pro vyřezání.

Světová betlemářská federace UN-FOE-PRAE letos vydává ve spolupráci s Landesgemeinschaft der Krippenfreunde in Rheinland und Westfalen e.V. v pořadí třetí ze série papírových vystřihovacích betlémů, a to betlém připomínající Vánoce v Kolíně nad Rýnem před sto lety. Figury nakreslil R.Weber z Krefeldu, architekturu a kompozici M.Weber z Kolína nad Rýnem.

Anton Wendler (1897-1972) byl velmi talentovaný řezbář. Již v osmi letech si postavil se svým strýcem vlastní betlém z korkové kůry. K mistrovství v oboru ho přivedla jsho píle a pozornost učitele Pia Ulricha. Roku 1923 odcestoval s Piem Ulrichem do Mnichova, kde se seznámil a tamnějším řezbářským mistem A.Anderlem. V mnichovském národním muzeu prozkoumal Schmedererovu sbírku betlémů, která byla pro něho inspirací.

Jen zřídka tvořil podle vlastních nápadů. Vzorem byly většinou plastické předlohy nebo obrazy Führicha, Schumachera, Schnorreho a také fotografie. Jeho tvorba prozrazuje velký talent. Vynikal ztvárněním postav. Anatomie byla bezchybná, výrazy obličejů vynikají svou ušlechtilostí. Proporce i řasení jejich oděvů jsou v naprostém souladu s pohybem. I proto v roce 1928 ocenil Wendelovo umění Zemský památkový úřad v Praze.

Do povolání do armády v roce 1943 vyřezal přes 1000 figurek a postavil tucet kostelních betlémů. Největší figury měřily 1,2 m. V roce 1943 vyřezal pro farní kostel svého domovského města Jiříkov getsemanský relief vysoký 2m.